Les smrti
16.01.2013 20:16
Rodiče mne vždy učili,
ať nechodím do lesa smrti.
Že by mne tam umučili
členové smečky Lekeriti.
Neposlechla je já hloupá
a hned večer toho dne,
vydala jsem se tam - a ouha!
Uviděla jsem sídlo toho kmene.
Ten les byl velmi tmavý,
šlo z něj cítit velké zlo.
Ne, ne! Ten zlý vlk si mne všiml!
"Pomozte mi, prosím, někdo!"
Pak mě chytil za ouška
a hodil mne do žaláře.
"Nejsem žádná osuška!"
Vykřikla jsem, když zmizela denní záře.
Vězení bylo tmavší,
než mraky těsně před bouřkou.
"Pomozte mi sestry, braši!"
Je to marné - daleko jsou.
Pak jsem uslyšela tiché kroky...
Byl to táta - Meveston!
vyzbrojen byl jen pár broky,
ale i svaly tvrdšími než strom.
Vyrval dřevěné mříže,
a už jsem byla volná.
Než-li pochvalu však dostanu trest spíše...
Taková já jsem to povaha smolná...
Diskusní téma: Les smrti
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.